|
|
Role alelopatie v utváření rostlinných společenstev
Kučera, Pavel ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Alelopatie neboli schopnost rostlin snižovat fitness ostatních rostlin pomocí sekundárních metabolitů je známa již velmi dlouhou dobu. Jejímu výzkumu byla věnována velká pozornost vědecké komunity. Přesto zůstává kolem tohoto přírodního fenoménu mnoho nejasností. V minulosti byla při studiu alelopatie často opomíjena její role při formování rostlinných společenstev a její význam pro fungování ekosystému. Za posledních několika letech se situace poněkud zlepšila. Vzniklo několik nových prací shrnujících informace o ekologickém aspektu alelopatie. Stále však existuje řada otázek ohledně mechanismu fungování alelopatie, jejím rozšíření v rámci rostlinných skupin a míře jejího vlivu na ekosystém. Tato bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí soudobých znalostí o působení alelopatie, především z ekologického hlediska a představení možného směřování budoucího výzkumu tohoto oboru. Je zde uveden stručný seznam nejběžnějších alelopatických látek, základní principy fungování alelopatie, dostupné informace o jejím rozšířením mezi rostlinnými taxony a její vliv na konkrétní rostliny, rostlinná společenstva, mutualistické mikroorganismy i na celý ekosystém. Klíčová slova: alelopatie, ekosystém, invazní rostliny, koevoluce, kompetice, rostlinná společenstva, sekundární metabolity
|
|
|
Studium problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato diplomová práce se zabývá studiem problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky. Vegetaci jsem zkoumala na Brněnské přehradě, v Tišnově a v Modřicích. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané půdě. Studium vegetačních ploch probíhalo v letech 2013-2015. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami CCA a DCA. Na vybraných úsecích bylo nalezeno celkem 91 druhů rostlin. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly druhy Impatiens glandulifera, Plantago major, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Convolvulus arvensis, Galinsoga parviflora, Elytrigia repens.
|
|
|
Vliv managementu na složení rostlinných společenstev a na ohrožené zájmové druhy NPR Vyšenské kopce
VACEK, Michal
Studie hodnotí vliv na složení rostlinných společenstev a na ohrožené druhy rostlin. Studovali jsme účinek pastvy na (pasené a nepasené kontrolní) trvalé plochy po 20 letech od založení na polopřirozených vápenatých trávnících v Národní přírodní rezervaci Vyšenské kopce, a založili jsme nové trvalé experimentální plochy pro zásah kosením. Porovnávali jsme druhové složení a počty druhů mezi managementy a porovnali jsme výsledky založené na monitorování v různých obdobích během jednoho roku.
|
|
|
Přirozená a polopřirozená vegetace jako inspirace v zahradní a krajinářské architektuře
Vostalová, Markéta
V literárním přehledu se tato práce zabývá historickým pohledem na řešenou problematiku, současným přístupem a metodami. Na řadě příkladů ze zahraničí i z České republiky je ukázán možný přístup práce s rostlinnými společenstvy inspirovanými přirozenou a polopřirozenou vegetací. Bylo vybráno vhodné území, zvoleny adekvátní metody a proveden průzkum tohoto území. Na základě zjištěných poznatků o řešené problematice a na základě zjištěných údajů o vybraném modelovém území byl vytvořen návrh. Byl zvolen způsob zakládání rostlinných společenstev a jejich management. Složení zakládaných rostlinných společenstev bylo blíže specifikováno.
|
|
|
Studium problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato diplomová práce se zabývá studiem problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky. Vegetaci jsem zkoumala na Brněnské přehradě, v Tišnově a v Modřicích. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané půdě. Studium vegetačních ploch probíhalo v letech 2013-2015. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami CCA a DCA. Na vybraných úsecích bylo nalezeno celkem 91 druhů rostlin. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly druhy Impatiens glandulifera, Plantago major, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Convolvulus arvensis, Galinsoga parviflora, Elytrigia repens.
|
|
|
Floristické asociace miocenních rašelinišť na základě studia fuzitových klastů
Fischlová, Kateřina ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá systematickou studií mikroskopických vzorků fuzitů odebíraných ze střední lávky hlavní hnědouhelné sloje lomu Bílina a jejich následným tafonomickým zhodnocením. Úvodní část je zaměřena na všeobecnou charakteristiku mostecké pánve jako takové, její geologickou pozici, sedimentární výplň s ohledem na stavbu hlavní hnědouhelné sloje. Následující část je věnována detailnějšímu popisu dřevěného uhlí ("fuzitu"), které vzniká při požárech v pravěkých lesních a močálových porostech. Poslední a zároveň nejdůležitější částí této diplomové práce je samotné systematické určení mnou odebraných vzorků a jejich tafonomické zhodnocení.
|
|
|
Primární a sekundární sukcese rostlinných společenstev na Mostecku
Jarkovská, Zlata ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Těžbou nerostných surovin vznikají nové prostory, konkrétně výsypky, které jsou ideální pro osídlení novými organismy. Na základě vybraných studijních ploch byly srovnávány trajektorie primární a sekundární sukcese na modelové skupině rostlin a doplňkově na žahadlovém blanokřídlém hmyzu. Výzkum modelových skupin v primární sukcesi probíhal na výsypkách ze substrátu z hnědouhelného nadloží a studium sekundární sukcese v předpolí a okolí lomů na plochách samovolně zarůstajících. Rozdíl v počtu druhů rostlin na jednotlivých sběrných místech primární a sekundární sukcese nebyl signifikantní. Jednotlivé plochy se v celkové pokryvnosti vegetace s probíhající primární sukcesí se statisticky významně nelišily od těch, kde běží sekundární sukcese. Plochy primární a sekundární sukcese se lišily především v pokryvnosti holého substrátu, na který bylo vázáno více rostlinných druhů. Ostatní faktory neměly na rostlinná společenstva ani žahadlový hmyz statisticky významný vliv.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.